otřěkovati sě | StčS | MSS |

otřěkovati sě, -uju, -uje ipf. (pf. otřéci sě, otřěčiti sě)

koho, čeho [chování] odříkat se, zříkat se: nehyneme, ale odṙekugem se tajemstvie hanby BiblLit 2 C 4,2 (~Pad, odrzekugeme MamKapQ, var. v. otkládati 1, otpierati 8, otřiekati sě 1) abdicamus; když se diábla odrzekuge [při křtu] i jeho pýchy GestaU 271 renuntiat. – Srov. otřiekati sě 1

Ve variantách (2 C 4,2) a glosách (SSL LibCivAlb 19a; 1419) dolož. též jako otřěkovati

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


otřěkovati sě, -uju, -uješ sě ned. (koho, čeho) odříkat se, zříkat se, vzdávat se, odmítat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 20 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).